Když nám před téměř pěti lety náhle umřel pes, navrhla jsem obvyklou radu pro všechny truchlící pejskaře – pořídit si psa nového. Bylo to v době covidové, kdy se vyprázdnily psí útulky, protože v době zavřeného všeho představovala procházka se psem povolený pobyt mimo bydliště. Takže jsme hledali nové štěně a pro jistotu novou chovatelskou stanici. A našli jsme si krásnou fenku plemene Cane Corso, které jsme dali jméno Nena. Protože se jednalo o vrh N z chovatelské stanice Angelo Custode v Krumvíři. Majitelka této chovné stanice byla v té době členem Cane Corso klubu Česká republika, z.s. (pro příště KK) a její chovatelská stanice byla v té době registrována Českomoravskou kynologickou unií (pro příště ČMKU), která tyto kynologické kluby jednotlivých plemen zastřešuje a vydává příslušné doklady.

Zodpovědně jsme se jeli na štěně podívat, domluvili se s chovatelkou, že si ho za měsíc vyzvedneme, zaplatili zálohu a prohlédli si i jeho matku. Nijak nás tehdy nezarazilo, že má kupírované uši, jelikož jsme v té době byli pouze budoucími majiteli psa s průkazem původu, dříve se tomu říkalo pes s rodokmenem nebo pes s papíry (pro příště PP) a jinak jsme toho o chovu psů moc nevěděli. Pouze jsme se nechtěli spálit s případnou množírnou a byli jsme přesvědčení, že PP je především zárukou toho, že nám ze štěněte nevyroste úplně jiný pes, než jsme původně očekávali, a hlavně je u kontrolovaného chovu větší předpoklad, že bude zdravé. Protože se může narodit pouze rodičům, kteří prošli náročným procesem uchovnění, což s sebou mimo jiné nese řadu zdravotních prohlídek, které jsou prevencí dědičných chorob.

Na podzim roku 2021 jsme podepsali kupní smlouvu, kde bylo stanoveno, že štěně obdrží PP z ČMKU, který nám bude zaslán dodatečně (protože covid), že je zdravé, očkované a odčervené. A že naši fenku v žádném případě v budoucnu nesmíme připouštět s nějakým “bezpapírákem” a pokud budeme chtít štěňata, tak musíme Nenu řádně uchovnit. Jinak zaplatíme pokutu. Celí nadšení jsme si štěně odvezli domů.

Nena rostla, pořád byl covid, takže mnohé instituce stále nefungovaly tak, jak měly, a náš PP do konce roku nedorazil. Po několika urgencích nám v únoru 2022 ve schránce přistála obálka s Rodovnik – Pedigree ze státu Černá Hora. Což nás poněkud udivilo, nicméně chovatelka tvrdila, že je vše v pořádku. A až budeme chtít Nenu uchovnit, tak ať se ozveme.

Jenže nám to nedalo, protože jsme si znovu přečetli kupní smlouvu, kde bylo uvedeno, že se Nena narodila v ČR a nikoli v Černé Hoře a hlavně, že PP má vystavit ČMKU. Majitelka chovatelské stanice stále tvrdila, že je to naprosto v pořádku.

Takže jsme se obrátili na ČMKU jakožto na organizaci, která by měla vědět o chovu psů naprosto vše. A zjistili jsme, že to v pořádku rozhodně není. Matka naší Neny dovezená z Ruska totiž nebyla vpuštěna do chovu v ČR, protože má kupírované uši a příslušný kynologický klub s jejím uchovněním nesouhlasil. Kupírování psů je u nás již dlouho zakázáno, a pokud si chovatel doveze psa ze států, kde je nadále povoleno, bylo až do roku 2023 na jednotlivých kynologických klubech, jestli povolí uchovnění kupírovaného jedince. Chovatelka tedy věděla, že právě Cane Corso klub ČR uchovnění neumožní již před tímto datem. Takže využila situace, kdy měla ještě jednu řádně uchovněnou fenu, kynologickému klubu nahlásila narození štěňat, ten předpokládal, že se jedná vrh této uchovněné feny a v dobré víře jí poslal bianco přihlášku k zápisu vrhu. Až následně zjistil, že do přihlášky zapsala úplně jinou fenu a tím jej záměrně uvedla v omyl. Následně zastavil zápis štěňat do plemenné knihy a vrhu N nemohly být vystaveny řádné české PP.

Na základě naší kauzy Cane Corso klub ČR zahájil proces vyloučení paní chovatelky. Zjevně jsme byli tou pověstnou poslední kapkou. Zastřešující organizace ČMKU pozastavila CHS Angelo Custode zápis štěňat do vyřešení případu. Majitelka CHS nám však dále tvrdila, že tomu nerozumí ani KK, ani ČMKU, my už vůbec ne a jedině ona je správně. A že rozhodně dodržela smlouvu, protože naše Nena přece má PP, i když z Černé Hory. Takže nevidí důvod, proč by nám měla vracet rozdíl v ceně za štěně s PP (35.000 Kč) a v ceně za štěně bez PP (cca 10.000 Kč.) Jak jsme se následně dozvěděli, právě s Černou Horou je dost těžká spolupráce, protože si tam moc nelámou hlavu s předpisy další zastřešující celosvětové organizace zvané FCI, pod kterou spadají jednotlivé národní kynologické unie, tedy i ČMKU. Také se vám z toho už trochu motá hlava?

Majitelka CHS vše vyřešila tím, že z KK vystoupila dříve, než byl proces vyloučení dokončen. A z ČMKU přešla pod jinou organizaci působící na našem území s oprávněním vystavovat PP – jmenuje se WKU (World Kennel Union) a v ČR ji zastupuje Moravia Dog Club.

Z nás se mezitím stávali odborníci na chov psů. Stejně jako z naší advokátky, na kterou jsme se museli obrátit, protože snaha o slušnou domluvu nepomohla. Po několik předžalobních výzvách, na které chovatelka nereagovala, jsme na jaře 2023 podali občanskoprávní žalobu k Okresnímu soudu v Břeclavi. I když nás naše advokátka upozorňovala, že to bude složité, dlouhé a drahé. Bylo.

Soudní znalec nás stál 34.000 Kč. Musel totiž prokázat, že majitelka CHS porušila kupní smlouvu nejen tím, že nám nedodala slíbený PP vystavený ČMKU, ale že dodaný PP z Černé Hory je neplatný, jelikož porušuje předpis, kdy štěně narozené v jednom státě nemůže dostat PP ve státě jiném. Může jej obdržet pouze v případě, že se do jiného státu přestěhuje a je proveden tzv. převod PP. Což se nestalo a ani nemohlo. Soudní znalec pojmenoval celou záležitost celkem jasně – podvod.

Na podzim roku 2023 soud nařídil mediaci, což je u občanskoprávního sporu obvyklé. Mediátor paní chovatelce vysvětlil, že skutečně nedodržela smlouvu a tím pádem ji upozorňuje, že pokud se i tak rozhodne jít k soudu, nakonec zaplatí mnohem více, než původně požadovaných 25.000 Kč. Takže se pokusila (jak následně sdělila soudu – vlastně ze zoufalství) problém vyřešit jinak a opět po černohorsku.

Na konci roku 2023 nám totiž ve schránce přistály další “papíry”. Tentokrát byly z ČMKU a stálo v nich, že se naše Nena narodila v Černé Hoře a majitelka CHS ji přehlásila do ČR. A tím pádem má nyní platný PP v ČR. Po dvou letech zkušeností s paní chovatelkou, a protože už jsme se konečně začali orientovat v celé problematice, následoval mail do ČMKU s patřičným dotazem, jak se mohl z Černé Hory přestěhovat pes, který v ní nikdy nebyl. Na základě této připomínky byl PP okamžitě anulován. Možná se divíte, ale opět se jednalo o nepoctivé jednání, a pokud bychom naši fenu chtěli na základě těchto PP uchovnit, stali bychom se jeho spolupachateli. Jak se ČMKU následně vypořádala s tím, že se nechala podvést chovatelkou, která už ani není registrována pod jejich organizací, bohužel nevím. Doufám, že si rovněž udělali pořádek v logistice a dají si příště větší pozor na Černou Horu.

První stání u břeclavského soudu jsme měli v dubnu 2024. Paní chovatelka si pořídila advokátku, která soudu sdělila, že je vše v pořádku, soudní znalec tomu nerozumí stejně jako KK ani ČMKU a my už vůbec ne. A ten druhý PP jsme si nechali anulovat schválně, abychom se mohli soudit. A náš soudní znalec je předražený. A ostatní majitelé vrhu N mají ty samé PP z Černé Hory jako my, dokonce se svým psy chodí na výstavu a nechali je uchovnit. Zvláštní, co?

Takže se konalo druhé stání, ke kterému byl přizván náš soudní znalec pan Vávra až ze Šumavy, kde musel obhajovat každou vyfakturovanou korunu. Vrcholem cynismu bylo, když nám následně chovatelka nabídla nové “smírné” řešení celého problému: že si naši Nenu, které v té době byly tři roky, vezme zpět. Z dalšího stání se chovatelka omluvila pro nemoc. Nicméně v únoru 2025 jsme soud vyhráli. Chovatelka měla uhradit nejen námi požadovanou slevu, ale také náklady na soudního znalce, na naši advokátku a náklady soudního řízení. Cca 135.000 Kč.

Asi jí to nestačilo, protože se odvolala ke Krajskému soudu v Brně. Z prvního stání se opět omluvila. Druhé stání se konalo v listopadu 2025. A dostavila se na ně chovatelkou přizvaná soudní znalkyně Mgr. Střalková, jejíž rozsahem třetinový posudek stál 15.000 Kč a z něj jsme se dozvěděli pouze to, že námi požadovaná sleva je příliš vysoká a za psa bez PP bychom zaplatili 12.000 Kč. Kromě toho nebyla znalkyně schopná nebo ochotná odpovědět na otázku soudního senátu, jestli je v pořádku, že matka naší feny nebyla uchovněna v ČR. A pravila, že to není problém paní chovatelky, ale kynologického klubu, který to měl “nějak udělat”, aby štěňata dostala patřičné PP a netrápit nebohou chovatelku, která to přece myslela dobře. Vlastně nám paní znalkyně dost pomohla. Soud jsme opět vyhráli. A chovatelku to stálo téměř 200.000 Kč. Svou vlastní advokátku si musela samozřejmě zaplatit sama.

Možná se ptáte, jestli nám těch původních 25.000 Kč vůbec stálo za ty roky právních tahanic. Jenže nám by na začátku celé kauzy vlastně stačilo jediné – omluva od chovatelky a nabídka nějakého přijatelného řešení. Takto totiž jedná slušný chovatel a slušný člověk. Když se na vše dívám zpětně, k tomu soudu nás vlastně dohnalo pro nás zcela neuvěřitelné a nepochopitelné jednání chovatelky. Asi nikdo nemá rád, když z něj dělají blbce. Místo toho máme fenu bez PP, která nemůže mít štěňata, protože ji nelze uchovnit. I tak je to náš miláček, který nemůže za to, že se z chovu psů stal pro některé výtečníky pouze byznys bez pravidel. Za celou tu dobu jsme se dočkali pouze jediné omluvy – od předsedy Cane Corso klubu ČR RNDr. Evžena Korce, který nám hned na začátku nabídl pomoc a svůj slib dodržel.

Ale nebereme si to osobně. Za ty roky jsme totiž zjistili, že jsme nebyli jediní, kteří měli s majitelkou CHS Angelo Custode paní Tibenskou podobnou zkušenost. Jak nám někteří z dalších majitelů psů pocházejících z této chovatelské stanice sdělili osobně, také se pokaždé dozvěděli, že ničemu nerozumí a za zdravotní problémy jejich psa si můžou sami. Vzhledem k přístupu paní chovatelky k chovatelským standardům se vůbec nedivím a je mi všech majitelů nemocných psů skutečně líto. A jejich psích přátel ještě víc. My jsme měli štěstí, že jsme mohli prokázat zjevné nedodržení kupní smlouvy, u nemocných psů se pochybení a odpovědnost chovatelské stanice u soudu prokazuje mnohem obtížněji. Na což právě ti méně zodpovědní chovatelé zřejmě spoléhají. Zajímavé je, že zpočátku se jednalo o kvalitní a uznávanou chovatelskou stanici, bohužel dnes patří k těm, kterým je lépe se vyhnout.

Po této zkušenosti mohu doporučení pro ty, kteří uvažují o pořízení psa s PP, shrnout do několika bodů:

1. Než si pořídíte psa, zjistěte si co nejvíce aktuálních informací o chovatelské stanici, která nabízí štěňata. Ty nejkvalitnější většinou vůbec neinzerují na internetu a jejich štěňata jsou zamluvená ještě dříve, než se vůbec narodí. Rovněž se specializují převážně na jedno plemeno, pokud nabízí štěňata více než dvou plemen, je nutno zbystřit. Nicméně informace o kvalitních chovatelských stanicích jsou dohledatelné, často mívají svou webovou stránku nebo profil. Pokud máte zájem o konkrétní plemeno, je rozumné se obrátit na příslušný kynologický klub a nechat si nějakou chovatelskou stanici doporučit. Prostě hledejte dostupné reference. Pokud narazíte na nabídku štěněte z chovatelské stanice, o které naopak nelze zjistit téměř nic, raději si koupi rozmyslete. A pokaždé si řádně prostudujte kupní smlouvu.

2. Ač mám své zkušenosti s ČMKU, přesto bych jí dala přednost před jinými kynologickými uniemi působícími na našem území. Dodržuje standardy FCI a v případě problému komunikuje, poradí a lze se k ní odvolat. Pod ČMKU registrované chovatelské stanice jsou pod větší kontrolou, takže mnozí výtečníci působící problémy pak bohužel odcházejí do jiných organizací, které zřejmě tak striktní nejsou. Důležité je i to, že pes s PP vystaveným jinou kynologickou unií se nemůže účastnit výstav pořádaných FCI a ani nemůže mít štěňata se psem např. z WKU. Vzhledem k tomu, kolik chovatelských stanic zastupuje ČMKU (cca 49 tisíc), máte i větší výběr případných ženichů a nevěst.
3. Pokud netrváte na tom, že chcete nějaké konkrétní plemeno psa a netrváte na PP, dobře se rozmyslete, než si koupíte štěně na internetu. Bude sice levnější, ale v konečném důsledku se vám může značně prodražit na účtech za veterináře. Jak se pes stane členem vaší rodiny a začne být nemocný, určitě ho nenecháte trápit. A nikdy nemáte jistotu, že jste nenarazili na množírnu, kde si s nějakými zdravotními kontrolami rodičů a jejich genetickými předpoklady rozhodně hlavu nelámou. Pokud se rozhodnete i tak zariskovat, tak jedině u majitelů psů, které znáte nebo vám je doporučili na základě dobrých zkušeností. Jinak si můžete zadělat na velké problémy do budoucna a podporujete tím i množírny, které se svým jednáním mnohdy pohybují za hranou zákona na ochranu zvířat proti týrání. To už je rozumnější vzít si psa z útulku, kde vám sdělí na rovinu, jaké má pejsek případné zdravotní problémy a jakou má povahu. A ke všemu pomůžete jedné nešťastné psí duši najít spokojený domov.

Jak jste asi pochopili stejně jako my, chov psů je tak trochu alchymie a je velmi obtížné se v ní vyznat. I z naší advokátky se za ta tři léta stala odbornice na chov psů, a když jsme konečně a naposledy vyšli před budovu Krajského soudu v Brně, pravila, že po této zkušenosti by si pořízení psa s PP dost rozmýšlela. Aby nenarazila na další podobnou chovatelskou stanici, kvůli kterým se z chovu psů v ČR stává poněkud nepřehledná džungle s mnoha temnými zákoutími, ve které může pouhý zájemce o psa bez náležitých zkušeností dosti snadno a bolestivě zabloudit.

Kateřina Dubská – spisovatelka